Lvov pod vládou polské koruny

V dubnu 1340 Kazimír III. Veliký , jeden z nejvýznamnějších polských králů dobyl Lvov a ovládl Halič a Volyni. Z z Lvova se tak na několik století stala součást Polského království.

Několik let později po kompletním zničení Starého města následkem útoku Litevského knížete Lubarta, král Kazimír přemístil město blíže k řece Poltva.

Kazimír posílil privilegia Magdeburského práva udělené lvovské německé komunitě. Král chtěl aby město vzkvétalo a proto do něj pozval mnoho obchodníků.

V XV. století byl Lvov nazýván "Východní brána Polska". Oproti tomu Krakov byl nazýván "Brána západní".

V dobách kdy se Lvov stal součástí Polska, začal jeho ekonomický růst. Většina obyvatelstva se v té době věnovala obchodu s východem. Lvov té doby měl tu čest být obrovským obchodním skladištěm. Cestující obchodníci se ve Lvově zastavovali na několik dnů i týdnů aby prodali své zboží místním obchodníkům. Městská rada dbala nad spravedlivým obchodem.

Nejdůležitější privilegia města Lvov byly zapsány v "Zlaté knize", která je nyní uložena v městském archivu.

Ve Lvově působili obchodníci z celé Evropy. Nejvíce zde bylo Řeků, Turků, Arménů, Tatarů, Maďarů, Němců, Židů a Italů.

V roce 1527 byl Lvov zničen požárem, po kterém byl znovuzbudován v renezančním stylu. Velký požár přečkala pouze jedna budova. Podle Lvovanů se tak stalo díky ochraně Panny Marie.

Počet obyvatel se v té době pohyboval mezi 25 – 30 tisíci, což z Lvova dělalo jedno z největších měst centrálně východní Evropy.

Hlavní institucí místní vlády byla "Rada", která měla mezi obyvateli autoritu a zároveň byla i populární. Volby do Městské rady se konaly každý rok. Časté obhajování postů v radě vedlo k kvalitní práci jejich členů. Lvov byl prvním městem v Evropě kde byl zaveden vodovodní a kanalizační systém. Ulice Lvova začaly být dlážděny v XV. století.

Velký vliv na život Lvova měly profesionální asociace, tzv. cechy. V XVI. a XVII. století jich bylo v městě více než 30. Lvovští klenotníci, kloboučníci a kováři byli známí daleko za hradbami města.

Lvov byl městem 3 křesťanských konfesí – katolíků, pravoslavných a Arménů. Od XV. století se ve městě začali usazovat Židé, jejích podíl na populaci v XVI. stoleté dosáhl 25 %.

Často žilo ve Lvově víc přistěhovalců než rodilých Lvovanů. Přicházeli lidé ze Skotska, Itálie, Francie, Německa, Balkánu atd.


lvov.cz - úvodní stránka

kontakt na webmastera: http://about.me/petrzidek